Případná invaze Ruska na Ukrajinu se odrazí na vývoji více trhů, nejvíce se však hovoří o energiích a agrokomoditách, v jejich případě zejména obilninách. Očekává se, že už nyní vysoké ceny potravin půjdou mnohem výše, pokud by válečný konflikt zablokoval vývoz obilí z černomořských přístavů.
Významní vývozci obilí, Ukrajina, Rusko, ale i Rumunsko, exportují své agroprodukty z přístavů ležících na pobřeží Černého moře. Pokud by došlo k vojenskému konfliktu nebo uvalení sankcí, právě exportu z této oblasti budou hrozit výpadky.
Podle údajů Mezinárodní rady pro obiloviny by v sezóně 2021/2022 měla být Ukrajina třetím největším vývozcem kukuřice a čtvrtým největším exportérem pšenice, uvedla agentura Reuters. Největším vývozcem pšenice je zase Rusko. „Geopolitická rizika v černomořském regionu se v posledních měsících zvýšila, což by mohlo zasáhnout v následujícím období do vývoje cen pšenice,“ řekl Dominic Schnider z UBS.
Ještě dramatičtější vývoj by případný konflikt mohl znamenat pro mnohé země Afriky a Asie. Ty jsou vysoce závislé na dovozu pšenice, přičemž tu dovážejí zejména z Ukrajiny, uvedl server foreignpolicy.com.
Podle údajů Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) zhruba polovina pšenice spotřebované v roce 2020 v Libanonu pocházela z Ukrajiny. V této zemi se přitom chléb a jiné výrobky z obilovin podílejí na kalorickém příjmu obyvatel až 35 %, což znamená, že pro Libanon jsou dodávky ukrajinské pšenice životně důležité.
Jemen a Libye dovážejí 22 %, respektive 43 % z celkové své spotřeby pšenice z Ukrajiny. Egypt, největší dovozce ukrajinské pšenice, dovezl v roce 2020 přibližně 3 miliony tun z východoevropské země. To znamená 14% z celkové spotřeby pšenice v zemi. V Malajsii i Indonésii zase 28 % z tamní spotřeby pšenice tvořila pšenice z Ukrajiny.
Napětí roste i na energetických trzích. Rusko pokrývá zhruba 35 % spotřeby zemního plynu v Evropské unii, přičemž surovinu dodává prostřednictvím sítě plynovodů. Moskva však tlačí na co nejrychlejší zprovoznění nového plynovodu Severní proud 2, který by měl dodávat plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a obcházet tak Ukrajinu.
Německo zatím projekt necertifikovalo a navíc německá vláda pohrozila, že v případě invaze na Ukrajinu celý projekt zastaví. Podle analytika z banky SEB Bjarního Schieldropa Evropě hrozí, že v případě sankcí Rusko výrazně zredukuje dodávky přes Ukrajinu a Bělorusko a ceny plynu vyskočí na historické maximum, které zaznamenaly koncem loňského roku.
Důsledky pravděpodobně pocítí i trhy s ropou. Jak uvedla banka JPMorgan, napětí by mohlo vést k „prudkému růstu“ cen. V této souvislosti dodala, že „růst cen na 150 USD (132,18 eura) za barel (159 litrů) zredukuje růst světové ekonomiky v 1. pololetí letošního roku na pouhých 0,9 % a naopak, míra inflace by mohla vyskočit až na 7,2 %.
